Léto začíná
v Ernestinu.

Portorož je jiné zvíře

Je malá a přehledná: trochu mondénní, trochu socialistická, trochu italská, trochu istrijská a v létě právě tak bláznivá, abyste věděli, že jste na dovolené.

A hlavně je všechno blízko. Ráno káva u moře, za deset minut pláž, za dvacet Piran a za půl hodiny olivové háje. O chvíli později můžete sedět u solných polí a vážně přemýšlet, proč doma dobrovolně trávíte tolik času v autě.

Portorož je základna. A to je nejspíš její největší kouzlo.

Samotná Portorož

Portorož vyrostla kolem turistiky, lázní a velmi staré lidské myšlenky, že slaná voda, slunce a o něco lepší večeře člověku nemohou uškodit. Překvapivě měli docela pravdu.

Jsou tu hotely, pláže, bary, restaurace, promenáda, marina, tenis, bazény, wellness, zmrzlina a dost kaváren na to, abyste celý týden seděli každý den v jiné a stále tvrdili, že zkoumáte místní kulturu.

Nejživější je večer. Vedro poleví, promenáda se zaplní a lidé začnou dělat tu podivnou středomořskou věc: chodí sem a tam bez zjevného cíle. Říkáme tomu večerní procházka. A je překvapivě příjemná.

Piran je blízko. Velmi blízko.

Pokud jste přijeli do Portorože a nebyli v Piranu, bude třeba vaši dovolenou administrativně prověřit. Piran je jedno z nejkrásnějších malých měst na Jadranu a leží prakticky za rohem.

Pěšky je to asi 45 minut, hlavně podle toho, kolikrát se zastavíte kvůli fotografii, zmrzlině nebo otázce: ‘Nedáme si třeba jen jednu skleničku?’

Autem je to samozřejmě rychlejší. Teoreticky. Pak poznáte první velkou pravdu Piranu: dostat se tam není problém; problém je, kam dát auto. Procházka podél moře, autobus nebo taxi jsou často elegantnější řešení.

Istrie začíná pět minut odtud

Stačí se trochu vzdálit od pobřeží a krajina se úplně změní: olivy, vinice, kamenné domy, úzké silnice a malé vesnice, kde se zdá, že se od minulého století nestalo nic zvlášť důležitého. Možná proto jsou tam všichni klidnější.

Padna, Nova vas, Sveti Peter, Dragonja, Sečovlje … Tohle už není hotelová Portorož. Tohle je Istrie, kde domácí víno, olivový olej, pršut, lanýže, fuži, ryby a řada dalších jídel spolehlivě zničí plán ‘dnes něco lehkého’.

Slovinská Istrie je malá, což je její výhoda. Za jediný den uvidíte moře, solná pole, istrijskou vesnici, vinici i staré město a pořád vám zbude čas na večeři.

Dovolená bez večeře je jen práce na jiném místě.

Solná pole

Sečoveljská solná pole jsou jen pár minut od Portorože. Pokud máte pocit, že jste viděli příliš mnoho turistů, aut a lidí fotografujících svůj Aperol Spritz, jeďte tam.

Tempo je jiné: rovina, ticho, vítr, ptáci, sůl. Najednou dokážete deset minut hledět na stejnou krajinu, aniž by se cokoli stalo. Doporučuji. Lidský mozek to zřejmě občas potřebuje.

Chorvatsko a Itálie? Obojí.

Portorož leží na samém okraji Slovinska, takže Umag, Grožnjan, Motovun a Novigrad jsou dost blízko na výlet do chorvatské Istrie. Pokud nevstanete dost brzy — což je na dovolené naprosto legitimní životní rozhodnutí — můžete jet jen na oběd. I to se počítá jako mezinárodní výlet.

Terst je vzdálený přibližně hodinu. Možná o něco méně, možná více; podle dopravy a toho, zda měli ten den všichni obyvatelé severního Jadranu stejný nápad.

Je skvělý na kávu, architekturu, nákupy a ověření, zda Italové opravdu dokážou deset minut diskutovat o správném způsobu objednání kávy. Dokážou.

Moře

Pak je tu ještě ta velká modrá věc před domem: Jadran. Portorož nemá dramatické kilometry písečných pláží. Řekněme si to rovnou. Má však upravená koupaliště, trávníky, mola, menší zátoky a v okolí řadu míst, kde si najdete svůj kousek moře.

Strunjan, Fiesa, mys Seča, Luna pod Forma Vivou, Bernardin, Piran … Pokud jste ochotni ujít o deset či patnáct minut víc než průměrný turista, možnosti se výrazně rozšíří.

To je obecně dobré cestovatelské pravidlo: nejkrásnější věci bývají asi patnáct minut za místem, kde se zastaví všichni ostatní.

Tak proč Portorož?

Protože je jednoduchá. Protože můžete nechat auto odpočívat. Protože ráno můžete lenošit, odpoledne poznávat Istrii a večer sedět u moře. Protože Piran máte pod nosem a Chorvatsko, Itálii i Kras dost blízko na jednodenní výlet.

Protože je tu nebezpečně mnoho jídla. A protože je Portorož dost živá, aby nebyla nudná, ale dost malá, abyste se po dvou dnech chovali, jako byste tu všechny znali. Neznáte. Ale ten pocit je příjemný.

Samozřejmě není dokonalá. V létě může být horko, v srpnu plno a parkování se může změnit ve filozofickou otázku.

Některé ceny mají zjevně výhled na moře, i když vy ho nemáte.

Bez skrytých perel, prosím

Proto se vyplatí poznat Portorož trochu jako místní: kam a kdy jít, kde jíst, kde nechat auto, který podnik má výhled a který jen cenu výhledu, kde příjemně fouká a co můžete klidně vynechat.

Právě tomu budou věnovány tyto zápisky. Nebudeme předstírat, že každý kámen v Istrii je historický zázrak a každá terasa ‘skrytá perla’. Raději řekneme, kam bychom šli sami — a někdy také kam ne.

Skrytých perel je dnes tolik, že je trochu zvláštní, když je ještě někdo najde.